Ukázka poezie mého syna... Matka - mi vhání slzy do očí... Jsem na Kubu hrdá
Kde jsi srdce mé! kam jsi odletělo?
Prázdno po tobě se zavalilo kameny
Pod jejich tíhou se hrbí celé mé tělo
Kosti chřadnou a praskají
Duše má umírá žalem
Topí se v poháru hořkých slz
a já v tom šílenstvím stálém
zbytek naděje, svírám ve svou hrst
Srdce mé vrať se z té veliké dálky
Chci šetřit ti na svatbu, nikoliv na rakev
Proč muselo jsi odletět do nešťastné války
Tvá pýcha tě zkazila,opila zlá krev
Když dali ti bubnovat a slíbili věčnou slávu
Když dali ti pochodovat v uniformě kata
Věrnost si přísahalo, oděno do smrti hávu.
Věrnost si přísahalo na boží jména svatá
Srdce mé, synu můj
Vrať se mi
Prázdno po tobě se zavalilo kameny
Pod jejich tíhou se hrbí celé mé tělo
Kosti chřadnou a praskají
Duše má umírá žalem
Topí se v poháru hořkých slz
a já v tom šílenstvím stálém
zbytek naděje, svírám ve svou hrst
Srdce mé vrať se z té veliké dálky
Chci šetřit ti na svatbu, nikoliv na rakev
Proč muselo jsi odletět do nešťastné války
Tvá pýcha tě zkazila,opila zlá krev
Když dali ti bubnovat a slíbili věčnou slávu
Když dali ti pochodovat v uniformě kata
Věrnost si přísahalo, oděno do smrti hávu.
Věrnost si přísahalo na boží jména svatá
Srdce mé, synu můj
Vrať se mi
Děravý pozdrav
Tak vám ho posílám, děravý pozdrav.
Tolik si zažil že jistě teď s úlevou vzpomíná.
Na tu cestu k vám, přes každou hrudku hlíny
Jak se hnal, přes záhony kopretiny. Pod
Bedlivým dohledem podivna.
Tak vám ho posílám! Jak ovoce když češu,
Jak když vydechuji ze svých plic hustý kouř.
Jak když jím oříšky kešu a smíchy se začnu tlouct
A házet dívkám do vlasů bodláčí a ty jako když vždy
Se rozpláčí a já začnu je litovat.
Tak vám ho posílám, není zrovna těžký,
Snad jen cestou zvlhnul jak se zapotil,
když po větývkách podřezané břízy,
snažil se dostat vám do oken,
ze nočních chvil.
Tak vám ho posílám, však zdráhám se
říci chcete-li jej přijmout, či vhodit
V popelnici, kdo by přeci stál
o jeden daleký, přestárlý
děravý pozdrav.
Tolik si zažil že jistě teď s úlevou vzpomíná.
Na tu cestu k vám, přes každou hrudku hlíny
Jak se hnal, přes záhony kopretiny. Pod
Bedlivým dohledem podivna.
Tak vám ho posílám! Jak ovoce když češu,
Jak když vydechuji ze svých plic hustý kouř.
Jak když jím oříšky kešu a smíchy se začnu tlouct
A házet dívkám do vlasů bodláčí a ty jako když vždy
Se rozpláčí a já začnu je litovat.
Tak vám ho posílám, není zrovna těžký,
Snad jen cestou zvlhnul jak se zapotil,
když po větývkách podřezané břízy,
snažil se dostat vám do oken,
ze nočních chvil.
Tak vám ho posílám, však zdráhám se
říci chcete-li jej přijmout, či vhodit
V popelnici, kdo by přeci stál
o jeden daleký, přestárlý
děravý pozdrav.