Příběhy se zvířátky

Koťata

Naše kočka porodila tři krásná koťátka. Koťata povyrostla a začala běhat po venku. Večer vždycky přišla domů spát do kuchyně. Jednou volám koťata večer domů a nic! Doma bylo jen jedno a dvě se pohřešovala. Kde jsou? Začala jsem volat a hledat, na pomoc přiběhly i děti a hledali jsme společně. Najednou jsme zaslechli vzdálené mňoukání, delší dobu nám trvalo, než jsme lokalizovali odkud zvuky vychází. Na pozemku totiž stojí stará, vyschlá a dost hluboká studna a z ní se ozývalo to nešťastné mňoukání! Odendali jsme kryt studny a na dně byla dvě mokrá, nešťastná koťata. Prolezli dírou ve vrchní skruži a spadli dolů. Jenže byl tu problém! Nemáme tak dlouhý žebřík, aby pro ně někdo mohl dolu slézt. Na dně bylo sice tak na dva centimetry vody, ale koťata už tam mohla být pěkně dlouho, tak záchranná akce se nemohla odkládat, muselo se jednat hned! Doma v kuchyni jsem měla proutěný košík, vzala jsem provaz a k němu košík přivázala. Ale jak pochopí koťata, že mají vlézt do košíku? Tak na dno košíku jsem dala kočičí konzervu po které se koťata mohla vždycky utlouct. Košík s pamlskem jsme spustili do studně a čekali. První nejchytřejší kotě nedalo na sebe dlouho čekat a za chvilinku opatrně vlezlo do košíku. Pomalu jsem ho začala s dětmi vytahovat, bála jsem se, aby nejančilo a nevyskočilo z košíku zděšeně ven až se s ním začne houpat a točit. Kupodivu asi opravdu kočka není hloupý tvor, kotě se přitisklo ke dnu a nehnulo se. Příklady táhnou, tak další ďáblík taky krásně nastoupil do roztodivného výtahu a nechal se vytáhnout z té pasti ven. Usušili jsme je doma a kvůli nim zatopili, aby svá prochladnutá tělíčka rycle prohřála. Druhý den se studna zajistila, aby se tato nemilá příhoda už nemohla opakovat.  

Příběh o žábě 

Nevím, jestli se vám to někdy taky stalo, že slyšíte nějaký divný zvuk v domě a nemůžete na to přijít odkud ten zvuk vychází. Jednou jsem slyšela zvláštní zvuky v chodbě. Nelenila jsem a šla jsem zjistit co je to za divný šramot. Prolezla jsem chodbu skrz naskrz a nic. Tak jsem to po nějaké chvíli chtěla už vzdát, že zvuk je nejspíš vyluzován duchy, kteří na Pátku straší a já mám velice malou šanci původce zvuku odhalit. No a když už jsem byla vytržená od rozjímání u televize, tak jsem si řekla, že dám čerstvou vodu psům. Vzala jsem konev co stála na chodbě a koukám na dně bylo cosi, co jsem v pološeru chodby neuměla definovat. Vzala jsem konev pod světlo a ouha, na dně byla žába :-D Nejspíš se do konve dostala, když se konev povalovala venku na zahradě, já si toho nevšimla a milou žábu i s konví jsem dala do chodby abych ji měla po ruce na večerní roznášku vody. No a žabka, která se z konve chtěla dostat, vyluzovala ty roztodivné zvuky...a pak, že straší...  :-D